T. R. FIELDl
T.R. FIELD
literární dada kabaret a jiné zádrhele
pro Bohnickou Divadelní Společnost ®
s použitím dobových songů Gézy Včeličky, El Cara a T. R. Fielda
a úryvku z knihy PhDr Vladimíra Boreckého „Zrcadlo obzvláštního - Z našich mašíblů“
sestavil
Martin Učík
OSOBY A OBSAZENÍ
doc. Dr. Karmen Kustřavová - BÁRA ŠTĚPÁNOVÁ
Dr. Albína Novotná - MICHAELA MRÁZOVÁ
Mgr. A Mga. František Zádrhel - DAVID SLAVÍNSKÝ
Dr. Albín Pufholz CSc - MARTIN UČÍK
Prof. Dr. Zdislava Oušlapová - Anna Vondřichová
/Jsme v salónku levné hospůdky, či literární kavárny typu „Balbímka“, kde se scházejí literární vědci na slavnostní, výroční sympozium o životě a díle básníka a satirika T. R. Fielda. Nesou si své písemné příspěvky, nové výzkumy, kávu, sušenky, pramenitou vodu a tajně fernet. Slova se ujímá předsedkyně spolku.
Je to však cosi znepokojujícího – literární vědci si počínají plaše, snaží se nedělat nadměrný hluk, ohlížejí se, zde je někdo nesleduje. Teprve, když se cítí bezpečně, pookřívají, začínají se usmívat, zdraví se s publikem, brebentí. Důvod jejich stísněnosti na začátku odhalí až konec představení.
DR NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
Dobrý den, vážení kolegové, milí hosté, vítám vás a zahajuji letošní jubilejní sympozium o životě a díle velkého českého básníka a satirika pana Bohdana Vojtěcha Šumavanského, alias Teodora Adalberta Rosenfelda, alias T. R. Fielda, alias Vratiprsta Choromysla Krombožince. Můžete se však setkat i s autorským pseudonymem Rozina Sepranec.
/potlesk/
A zejména vítám naše čestné předsedkyně, paní profesorku Zdislavu Oušlapovou a paní docentku Karmen Kustřavovou, stejně tak kolegy MGR a MGA Františka Zádrhele a doktora Albína Pufholce, kandidáta přírodních věd.
/každého přivítají hrdým potleskem/
DR. NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
/sedne si, nastane ticho, nikdo se k ničemu nemá, chvíle neočekávaného kolapsu/
HOSTINSKÝ /vstoupí/ Pivečko, panstvo, dá si někdo? – Ne? /obrátí se k hospodskému publiku/ Tady taky nic? Abych neběhal s každým hovnem extra! --- Tak zase nic, ne? Dáte si? No vidíte! /napíše čárky a odejde/
DR. NOVOTNÁ ŤUK ŤUK /vstane/
Ještě než začneme, ráda bych vám oznámila, že by měl každou chvíli dorazit náš milý host, odborník na všechno živé i neživé, profesor doktor Harel Koza, kandidát věd, nakladatel a literát, který pro nás bude mít připraveno malé, ale milé hudební překvapení. Prosím, abyste ještě před jeho příchodem provedli nám známá pěvecká dechová cvičení, jež nám tolik vštěpuje do paměti a na které, ruku na srdce, dost sereme. /zalekne se své prostořekosti/
/všichni vstanou, intenzivně provádějí nácvik dechových cvičení a zpěvu, z dáli zvuk harmoniky/
DR NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
/všechny ztiší/ Pššt! Pššššt! Jak se zdá, právě dorazil. – A je to… /objeví se harmonikář/ …pan doktor Koza!!!
/vstoupí harmonikář, živý rozhovor – impro: co děti, co v práci, kolik mu to sype na lidových zábavách, - jak bylo u moře apod. Všichni mluví přes sebe a divák nesmí nikdy slyšet kompletní otázku, ani odpověď /
DR NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
/zvonek/ Vážení kolegové, dovolte mi zahájit první sekci našeho dnešního programu. - Tato sekce má název: život pana T.R. Fielda v kostce s přihlédnutím k jeho alkoholismu a depresím. --- Prosím, nyní minutou ticha vyjádříme soustrast se všemi trpícími alkoholismem, tabakismem a talentem. /sedne si/
/mrtvo, ticho, bez hnutí/
HARMONIKÁŘ
/rozhlédne se, vstane a optimisticky:/
Tak to rozjedem, ne?!
/ZPĚV/
TICHÁ PUTYKA
MÝM DOMOVEM TICHÁ JE PUTYKA
MOU ŽENOU JE SKLENICE PLNÁ,
MOU VÁŠNÍ BÝVALA GOTIKA,
TEĎ BAROKA SMETLA MĚ VLNA.
/SBOR SE PŘIDÁVÁ/
KDYŽ NOCÍ DOMŮ SE POTÁCÍM,
A HLEDÍM DO OKEN SPÁČŮ,
JEN VLASTNÍ STÍN SVŮJ PROVÁZÍM,
A SÁM NAD SEBOU PLÁČU.
KDYŽ V REZAVÉM ZÁMKU KLÍČ ZACHŘESTÍ,
DŮM ZEJE JAK HROBU JÁMA,
NÁM LÁSKA ZVRHLA SE V NEŠTĚSTÍ,
JÁ SÁM JSEM A TY SAMA.
A PROTO MI TICHÁ PUTYKA
DOMOVEM PŘESTANE BÝTI,
AŽ ZÁROVEŇ S NÍ V NOCI DOBLIKÁ
I KAHAN MÉHO ŽITÍ.
DR NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
/zuřivě cinká na stolní zvoneček/
Vážení kolegové! Vážení kolegyně! Je sice hezké, že literární vědec všude bratry má, ale pojďme se vrátit k životopisu pana T.R.Fielda. Poprosím pana kolegu MGA a MGR Františka Zádrhele, aby nám přednesl příslušný referát.
/VLADIMÍR BORECKÝ: ZRCADLO OBZVLÁŠTNÍHO - Z našich mašíblů –( úryvek)
MGR a MGA ZÁDRHEL
Bohdan Šumavanský se narodil své ovdovělé matce Uršule, co deváté dítě jako pohrobek a dostal jméno Theodor Adalbert Rosenfeld. Matka obtížně sháněla potvrzení paternity po nebožtíkovi. Pocházela z Koutů na Šumavě a pro její neobyčejný půvab vyvolávala otázka legitimního otce na úřadech přirozené rozpaky, tajné dohady a nectná podezření. Dokonce sám Bohdan Theodor v sobě později živil domněnku, není-li synem hraběte Stadiona, jemuž patřily na Domažlicku rozsáhlé statky, které jeho předkové v 17. století odkoupili od dědiců proslulého Lamingera z Albenreuthu, vyděšených řáděním ducha Jana Koziny.
Theodorův otec, Karel Damian Rosenfeld, měl v Ostrovní ulici dermatologickou ordinaci. Pocházel ze zalitavské židovské rodiny. Jeho otec byl rabínem v Hlohovci v Horních Uhrách. Karel Damian byl ve Vídni pokřtěn a vystudoval zde medicínu. Sloužil v britském loďstvu, kde to dotáhl snad až na admirála. Než se usadil v Praze, působil údajně jako dvorní dermatolog u císařského domu ve Vídni. Theodor si nechal oficiálně přepsat jméno na Bohdan Vojtěch Šumavanský až v roce 1923 poté, co u československých úřadů neuspěl s anglosaskou verzí Theodore Rosi Field, kterou nicméně používal jako básnického pseudonymu.
Dětství strávil na Chodsku, kde pravděpodobně začal chodit i do školy. V Praze pak pokračoval studiem na reálném gymnáziu a nástavbou na obchodní akademii. Po úmrtí matky v roce 1912, řešil nastalé finanční nesnáze odjezdem do Anglie, kde strávil dva roky v nejrůznějších profesích. Jméno Field si prý vytvořil zde, pro své klaunské výstupy v cirkuse, s nímž kočoval. Vrátil se do Prahy před vypuknutím války a čile se zapojil do života pražské bohémy, kde se pravděpodobně setkal i se svými idoly, Gellnerem a Haškem. Roku 1915 koupil své snoubence hospodu Taverna u Albrechtových kasáren na Smíchově. Se svým švagrem Hájkem údajně vydával časopis s nevalnou pověstí, který pod nevinným názvem MLÁDENEC používal vyděračských praktik revolverového tisku. V roce 1916 byl povolán na frontu, ale ještě téhož léta se šťastně z válečného dobrodružství superarbitrován vrátil. Je možné, že zde poprvé vešel v kontakt s psychiatrií, aby se zbavil válečných útrap. Oženil se, ale živnost s manželkou neudrželi. Profesionálně se nikdy nemohl literatuře věnovat. Existenci si zaopatřoval překlady z angličtiny, působil jako učitel angličtiny na soukromé škole a v mnohačetných profesích.
Od svých třiceti let spolupracoval s komunistickým satirickým časopisem TRN, kde vedl rubriku LITERÁRNÍ ZÁDRHEL. Pod pseudonymem T. R. FIELD vydal i tři knížky epigramů a básní: KOSOČTVERCE NA OHRADÁCH (1930), KRUHY POD OČIMA (1933) a LOMIKEL NA DLÁSNECH (1937).
Během protektorátu žil v neustálém strachu a nejistotě pro svůj židovský původ. Podle jedné verze se dovolával předpokládaného nelegitimního původu z extramatrimoniálního svazku své matky s hrabětem Stadionem. Ale německá úřednická důslednost se nemilosrdně držela matrik. Dle jiné verze žil pokojně a bez problémů jako občan Slovenského štátu na základě domovského práva po dědečkovi v Hlohovci. Není však pravděpodobné, že by luďácké orgány překypovaly tolerancí a servilně neoznámily rabínova vnuka říšským nebo protektorátním úřadům. Pravděpodobnější je třetí verze, dle níž se básník uchýlil na psychiatrii, s kterou měl již příznivé zkušenosti z dob první světové války.
V pozůstalosti se sice našly básně datované rokem 1942, které odkazují k bohnické léčebně, ale o jeho hospitalizaci neexistuje žádný doklad. Šumavanského zájem o morodochia, jak nazýval blázince, představuje zajímavou linii v jeho poezii. V KRUZÍCH POD OČIMA vydal verše, datované již rokem 1918, které jsou věnovány bohnickému ústavu a v LOMIKELOVI NA DLÁSNECH zasvěcuje jinou báseň dobřanskému ústavu. K čtyřicátým létům se vztahují verše VII. PAVILON a LIMIHRÁT, uváděné jako ústavní hymna. Ale neodrážejí nijak tíživou protektorátní atmosféru.
V TOM BOHNICKÉM ÚSTAVĚ
STOJÍ BLÁZEN NA HLAVĚ
ON TAM STOJÍ NA STŘEŠE
DRUHÝM BLÁZNŮM K POTĚŠE.
Snad se básník snažil právě naopak v nenuceném verši svou úzkost bagatelizovat. Prokázány jsou až čtyři hospitalizace, které následovaly krátce za sebou v období od října 1954 do dubna 1955, tedy v temných dobách komunistické totality. Šumavanského verše, jako například ironický povzdech:
ACH SYNKU, SYNKU, ZŮSTAŇ V SING SINGU !
SING SING TRUMAN OSVOBODÍ…
…kolovaly po hospodách a jejich autor prožíval opět pocity pronásledování a strachu jako za protektorátu. Populární byly jeho dvojsmyslné verše:
PROČ JE JENOM JEDEN ŽIVOT,
PROČ JICH NENÍ HALDA,
BYCH JE MOHL OBĚTOVAT
VŠECHNY ZA GOTTWALDA
Šumavanský zůstával členem Svazu spisovatelů a obesílal instituci svými díly, aby neztratil členskou podporu. Báseň ŽLUTÁ ŘEKA oslavující Mao Ce Tunga vyšla v oficiálním svazkovém almanachu v roce 1953. Zde, podobně jako v jeho návrhu pionýrské hymny, bychom verše zařadili do dobového kontextu nezvalovsko-kohoutovsko-ježkovské poetiky v intencích Ladislava Štolla a nehledali zde žádný dvojsmysl, dokud bychom nevěděli o Šumavanského autorství. Ale v nezveřejněných verších jako např. v epigramu NERUDA REDIVIVUS, reflektuje básník dobu s neobyčejným porozuměním:
LEKNEME-LI SE ŘEMENE
A DOMOVNICKÝCH KÁDRŮ,
KLESNEM POD TÍHOU BŘEMENE,
NEB NÁROD BUDE Z HADRŮ.
K hospitalizaci v Bohnicích v roce 1954 došlo údajně po histriónském výstupu v kanceláři svazu, kde Bohdan, v etylickém abůzu, okázale odmítl jmenování národním umělcem, které mu nikdo nenavrhoval a svými jadrnými výroky šokoval soudruhy z aparátu.
Oživení zájmu o básníka vyvolal časopis PLAMEN v.r.1962, který ho však zároveň zastínil Hrychovou KRHŮTSKOU KRONIKOU, hlásící se k Fieldovu odkazu, ale básníkem odmítnutou jako nezdařený plagiát. Koncem 60. let se k otázce plagiátorství vrátil časopis mladé básnické generace DIVOKÉ VÍNO, ale krátce nato 4. srpna 1969 Bohdan Šumavanský umírá.
/vědci si během přednášky nenápadně vytahují bandasky s kafíčkem, hrnky, a svačiny, tuhle přednášku znají nazpaměť. Pijí kávu, svačí, pod stolem si nalévají frťánky/
DR NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
/káravě/ Vážené kolegyně, vážení kolegové, jelikož jste kolegova referátu využili ke svému občerstvení, nevyhlásím nezbytnou pauzu a ihned požádám o reakci autora, prostřednictvím autorova vlastního epitafu. Prosím, kolegové, proveďte sebereflexi. Kdo se ujme recitace epitafu? – Prosím, paní kolegyně.
DOC. KUSTŘAVOVÁ
NARODIL SE ÚPLNĚ BLBÝ
MATKA HO S VELKÝM SEBEZAPŘENÍM
DONOSILA V BATOHU
V PRVNÍ OBECNÉ SE ZBLÁZNIL Z ABECEDY
KDYŽ SI TO VŠECHNO V JASNÉ CHVILCE UVĚDOMIL
VRHL SE V SEBEVRAŽEDNÉM ÚMYSLU
NA KOLEJE DRÁHY SPISOVATELSKÉ!!!
SBOR
/současně/ …DRÁHY SPISOVATELSKÉ!
DR. NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
Vážené kolegyně a nyní zahájíme první blok básní, čerpajících z nesčetných pobytů autora v blázinci, tedy v ústavu pro choromyslné, jež autor přezdíval MORODOCHIUM.
1. BLOK BÁSNÍ
/SBOR/
/Zádrhel diriguje sborovou recitaci – voice band: Věř, že blázna z proroka udělají do roka/
ZAVŘELI MĚ DO BLÁZINCE
ČEKÁM TADY NA NAŠINCE
KTEŘÍ PO ŽIVOTNÍ PRÁCI
POTŘEBUJÍ REKREACI
MÁŠ TU SLUNCE A VZDUCH TAKY
ZA OKNEM PĚT SLYŠÍŠ PTÁKY
CO BYS TY CHTĚL JEŠTĚ VÍC
VŽDYŤ VŠE SPĚJE DO BOHNIC!
Dr. KOZA
/hraje a zpívá sólo na známý nápěv - kvapík/
NA TROJKU-LI TROJKA Z TROJE
DOSTANE SE DO POKOJE
NEVRÁTÍ SE DO TROJE
DOKUD NEDÁ POKOJE
NEB SE S TROJKOU NEROZLOUČÍ
DOKUD TROJKA NEDOTROJČÍ /opakování/
…
JESTLI POMÁTNE SE STROM
SBOR,
/voice band - kakofonie, z pianissima do závěrečného forte/
JAK SE DOSTAL COBY MRK
DO ÚSTAVU K NÁM TEN SMRK
KTERÝ STROM JE ROZUMNÝ
NENÍ V LÉTĚ ZELENÝ
AŤ JE TO TEN NEBO TEN
URČITĚ JE POMATEN
ŽE TU PROTO JE TEN SMRK
NA TO MŮŽEŠ VSADIT KRK
A JE JAK JÁ ZA MŘÍŽÍ
AČ TO HLOUPĚ VYHLÍŽÍ
Ó, JAK AS TEN STROM BOLÍ
ŽE TU NENÍ STROMBOLI!!!
…
Dr. KOZA
/hraje a zpívá sólo na známý nápěv/
V TOM BOHNICKÉM ÚSTAVĚ
STOJÍ BLÁZEN NA HLAVĚ
ON TAM STOJÍ NA STŘEŠE
DRUHÝM BLÁZNŮM K POTĚŠE!
…
Dr. PUFHOLZ
V ZÁCHVATU RESIGNACE
KDYŽ MÁ JITRO V OČÍCH PLNO ROSY
A CHLAD NA SÁL VNIKÁ PO RÁNU
CHÁPU VŠE, CO ZPÍVAJÍ SI KOSI
ROZUMÍM I SKŘEKŮM HAVRANŮ
ALE V ŠEST, KDYŽ ZAČNOU MLUVIT LIDÉ
POJEDNOU JSEM MEZI NIMI SÁM
LIDÉ, LIDÉ, NECHTE MĚ V MÉ BÍDĚ
V ŘEČI VAŠÍ SE UŽ NEVYZNÁM
KRIMINÁL ZNÁM, NEMOCNICI TAKY
A TEĎ POZNAL JSEM I BLÁZINEC
SBOR
/opakují/
…S BOŽÍMI MĚ NECHTE MLUVIT PTÁKY
NAŠINEC JSEM, NE VŠAK VAŠINEC
…
Dr. KOZA
/hraje a zpívá – na melodii Na kopečku v Africe/
ORBIS BIS PICTUS
NA KOPEČKU BLÁZINEC
POD KOPEČKEM HAMBINEC, ACH, OUVEJ
NA KOPEČKU BLÁZINEC
POD KOPEČKEM HAMBINEC, ACH, JO!
A UPROSTŘED NA STRÁNI
ZDRAVÝM HRANA VYZVÁNÍ …/opakování/
…
Dr. NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
Vážené kolegyně a kolegové, tak jsme se potěšili blázincem, ale nyní přistupme k druhému bloku básní – básní o lásce.
2. BLOK BÁSNÍ
ZÁDRHEL
MÁRY A MÁRY
AŽ SMRTELNÉ MI LŮŽKO
USTELEŠ, DRAHÁ MÁRY,
NIC NEZMĚNÍ SE, DRUŽKO:
ZAS LEHNU SI NA MÁRY
…
DOC. KUSTŘAVOVÁ
ROMÁN V KOSTCE
PRODÁVALA KVĚTÁK.
JEJÍ MUŽ BYL SVĚTÁK.
VZALA NA NĚJ SMETÁK.
ZDE JE O TOM LETÁK
…
HOSTINSKÝ
/přišourá se s půllitrem, poslouchá, pak z papíru na stole čte/
PASKONDÍRA A ČURAPICE
PASKONDÍRA S ČURAPICÍ
VOŽRALI SE SLIVOVICÍ.
ČURAPICE, TY, TY, TY
TY TO BUDEŠ PLATYLA.
PASKONDÍRU ČURAPICE
NAČURALA DO ČEPICE
A POTOM SE ZTRATILA,
PLATYTY NEMUSITY!
PASKONDÍRA VE SVĚTNICI
VZDYCHÁ PRO SVOU ČURAPICI
JAKÝ KRÁSNÝ ČAS TO BYL,
HNED BY JÍ VŠE ODPUSTYT!
PASKONDÍRO UŠOUNĚNEJ,
NEBUDEŠ UŽ NIKDÁ JINEJ,
ZA ŽENU TI PŘISOUZENA
ČURAPICE VYJEBENÁ!!!
No. To je teda vědecký… jak ty filmy sovětský! /odejde/
....
Dr. PUFHOLZ
/ ŠTĚPÁNCE/
ZESTÁRLA JSI A JÁ TAKY
UJELY NÁM VŠECHNY VLAKY
I TEN VLÁČEK PLECHOVÝ
UJEL S DĚTSTVÍM BŮHVÍ KAM
A UŽ NIKDO NEPOVÍ,
NALEZNEŠ JEJ TAM A TAM…
ZESTÁRLA JSI A JÁ TAKY,
UJELY NÁM VŠECKY VLAKY,
JEŠTĚ JEDEN VLAK SIC JEDE,
BOHUŽEL TEN NEUJEDE,
NEUJEDE NIKDY, ACH,
Z TOHO NIKDY VŠAK JDE STRACH.
Doc. KUSTŘAVOVÁ
MAMIČKO, PROČ JSI MĚ PORODILA
DOKUD SE MNOU SES NEPORADILA?! /dojme se, smrká/
SBOR
/zpěv na známý motiv, harmonika/
DO NOČNÍCH LOKÁLŮ CHODÍ SE JEN V NOCI
KTERÁ PANNA DO NICH ZAJDE, TEJ NENÍ POMOCI
POMOCI JÍ NENÍ, UMÍRÁ POMALU
A TO PROTO, ŽE CHODILA DO NOČNÍCH LOKÁLŮ
DO NOČNÍCH LOKÁLŮ CHODÍ SE JEN V NOCI
KTERÁ PANNA DO NICH ZAJDE, TEJ NENÍ POMOCI
POMOCI JÍ NENÍ, UMÍRÁ POMALU
A TO PROTO, ŽE CHODILA DO NOČNÍCH LOKÁLŮ
/vědci poplakávají, fňukají/
3. BLOK BÁSNÍ - DIVERSIA
DR. NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
Vážení kolegyně, vážení kolegové, láska je dojemná, ale já vás prosím, abyste se uklidnili a přistoupili ke třetímu bloku básní, které můžeme zařadit pod hlavičku různé. A tak bychom rádi požádali naší čestnou předsedkyni, emeritní děkanku katedry České literatury při FFUK, paní profesorku Oušlapovou, aby nám zarecitovala jednu ze svých oblíbených satir autora T. R. Fielda. Moc Vás prosíme, paní profesorko, prosím, prosím…
Všichni: Ano, ano, moc prosíme…
Prof. OUŠLAPOVÁ
No, když jinak nedáte, velmi ráda.
/recit./
NÁRODNÍ SPRÁVCE
SOUDRUZI, TO ZDE JE TRAKTOR!
TO JE DŮLEŽITÝ FAKTOR.
AŽ TO POLE ZORÁME
TAK TEN TRAKTOR PRODÁME.
…
Doc. KUSTŘAVOVÁ
HRACÍ HODINY
TÁTA HLAVA RODINY,
NATAHOVAL HODINY.
KOUPIL TY HODINY HRACÍ
NÁM HARANTŮM PRO LEGRACI.
KDYŽ NÁM JEDNOU DOHRÁLY,
HNED JSME JAKSI ZESTÁRLI.
V HODINÁCH TO HRKÁ,
TÁTA NATÁH´ BRKA!
…
Prof. OUŠLAPOVÁ
Tak kdybyste dovolili, dostala jsem chuť vám přednést ještě jednu satirickou báseň.
SBOR
Ano, prosím, to je skvělé, už se těšíme!
PROF. OUŠLAPOVÁ
POCTA PALACKÉMU
KDOPAK TI TY STARÝ DĚDKU
TAKHLE ZDEFORMOVAL LEBKU
TO JSI SE UŽ TAK NARODIL
NEBO TĚ DO NÍ NĚKDO UHODIL?
ALE KDEPAK, DÍ PALACKÝ
ŽIV, BYL JSEM CHLAPÍK JUNÁCKÝ
TO AŽ TEĎ, CO JSEM V PÁNU
MÁM TAKOVOUHLE RÁNU!
/potlesk/
…
Mgr a Mga ZÁDRHEL
PRIMÁŘ A LAMPÁŘ
MOJE MATKA VORŠILA
ZLE SE NA MĚ HORŠILA
ŽE MÁM K PRÁCI VNITŘNÍ ODPOR,
JEDNOU BUDU PREJ ŽIV Z PODPOR.
PROČ JSI MĚ MATIČKO PORODILA
DŘÍVE, NEŽ SE MNOU SES PORADILA?
CHTĚLAS´, BYCH BYL NEJMÍŇ PRIMÁŘEM,
A JÁ ZAS CHTĚL BÝT JEN LAMPÁŘEM.
ACH, MÁTI, KDYBYCH TÍM LAMPÁŘEM BYL,
ZA KOŇSKÝCH DŘEL BYCH STA SIL,
CESTOU DO HOSPODY BYCH ROZSVÍTIL
A CESTOU Z HOSPODY ZHASIL!
…
SBOR
TĚŽKÝ ŽIVOT JEŽKA
NA ÚPATÍ SNEŽKY
POTKAL JSEM TŘI JEŽKY
VŠICHNI TŘI ŠLI PĚŠKY
ŽIVOT JE HOLT TĚŽKÝ!
…
Doc. KUSTŘAVOVÁ
EPITAF NA JEDNU STRANU POMNÍKU V LIPNICI
NA HROBĚ JARDY HAŠKA
BY MĚLA STÁTI FLAŠKA
A KOL NÍ VĚNCE SKLENIČEK,
BY KAŽDÝ V NĚMÉM BOLU
PRO OBĚŤ ALKOHOLU
MOH URONIT PÁR SLZIČEK!
DR. NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k závěrečné části sympozia, k básním T. R. Fielda, jež jsou tajemné, oplývající básníkovými jazykovými novotvary, ano, nebojme se říci, že jsou „dada“. Zde se neobejdeme bez nesmírné obrazotvornosti a místy i básníkova výkladového slovníčku. A neopomeneme se zmínit o národě Krhůtském, jejich bohu Lomikelovi a jeho vádle. Anom jedná se o slovesnost národa Krhútského, národa, jenž kdysi osídlil Českou kotlinu, ale pak záhadně zmizel. Ještě, že mistr Field jeho literární kulturu objevil, zachytil, popsal a v literárním tyglíku svého díla kongeniálně dotvořil.
NENÍ DOBR ANI ZEL
BŮH KANÁLŮ LOMIKEL
NA DLÁSNECH SE POTÁCÍ
A STRACHLIVĚ ROURÁCÍ…
Prosím, kolegové, přihlaste se, se svými jazykovědnými teoriemi a novými důkazy. Prosím.
Dozvíme se už dnes konečně, kdo byl Bůh Lomikel?! Kdo byl ten národ Krhútský a odkud přišel do Čech? Víme něco nového o ztracené bibli krhútské, zvané PRAKRŠNO?!
/v mžiku se strhne prudká disputace nad jednotlivými, původními, fieldovskými novotvary, vědci se vášnivě přou a mluví všichni přes sebe, jakoby se ani nechtěli navzájem vůbec poslouchat, slyšíme zřetelně jen jednotlivá slova, zatínco celý význam vět mizí ve všeobecném hluku. Autor sám vytvořil slovník pojmů, výrazů, jichž byl autorem i uživatelem. Jsou uvedeny např. ve sbírce Kosočtverce na ohradách. Herci volně nakládají s fieldovskýmu definicemi, čímž pojmy nevysvětlují, naopak se jejich význam jen zamotává./
Kdo jsou Krhúti? Prakršno!? Co je vádlo, dlásna, zhlaň, žíž, pustorálek, blebel, rourácení, slova dle vlastního inscenačního výběru… /k dohledání ve Fieldově díle/
4. BLOK BÁSNÍ – EPILOG
/zmatečnou disputaci přeruší recitace/
Dr NOVOTNÁ ŤUK ŤUK
/přeruší disputaci/
Morha se chvěla na dlásnech…!!!
SBOR
/střídavě si, po slokách, předává recitační štafetu/
MORHA SE CHVĚLA NA DLÁSNECH,
SLUNEČNÍ SVIT SE ZTRÁCEL,
Z KANÁLŮ ZAZNĚL TĚŽKÝ VZDECH –
PAK NĚKDO ZAROURÁCEL.
POTOM ZAS TICHO V ULICI…
JEN BAHNO V KANÁLE ČVACHÁ
A TEĎ COS TĚŽCE FUNÍCÍ
K MŘÍŽCE SE KANÁLU ŠTRACHÁ.
KOVOVÁ MŘÍŽ SE NADZVEDLA –
SKUTEČNOST JE TO ČI SEN?
PITVORNĚ POSTAVA UBLEDLÁ
VYHŘEZLA Z KANÁLU VEN.
PRAMÉNKY Z PÝTENA STÉKALY
PŘES ŘAPUCH KE CHLÍSTORU,
S KRHY HROZIVĚ TĚKALY
DIVNÉMU TOMU TVORU.
VYPLIVL PŘEHOUŠEL BLEBELE,
ROUCHO SVÉ ZBAVIL PAK VODY,
K PINKASŮM JAKSI VESELE
ZAMÍŘIL DO HOSPODY.
NA PRAHU STANUL JAKO STÍN,
VÁDLEM TEĎ KOMUSI HROZÍ:
HA – KDE JSI TY, Z PEKLA ĎÁBLŮV SYN,
PROKLETÝ PROFESORE ROSI!
TY JSI MĚ Z KANÁLU VYVOLAL,
KDE JSEM SE DODNES SKRÝVAL,
OBRÁZKY NA MĚ MALOVAL,
POTUPNÉ PÍSNIČKY ZPÍVAL.
CO TĚ TO JENOM NAPADLO,
SMRTELNÉ BYLO TO ROUHÁNÍ.
S PERSONOU MOU HRÁTI DIVADLO
PŘETĚŽKÉ BUDE TVÉ POKÁNÍ!
TAJEMSTVÍ MÉHO SETŘEL´S PEL,
VYDAL MĚ V POSMĚCH DAVU,
PROTO JSEM PŘIŠEL JÁ – LOMIKEL,
ABYCH TI NABIL HLAVU!
DOŘEKL TOTO LOMIKEL,
PŘESMYKL VÁDLO - A VRÁZ
JAZYKŮ CIZÍCH UČITEL
NAŠUP MĚL ZLÁMANÝ VAZ.
ZLÉHO JSEM ZBAVIL VÁS PLEVELE,
MŮŽETE KLIDNĚ TEĎ SPÁT,
ZATO SI ZASLOUŽÍM BLEBELE,
TUHLETEN Z PLZNĚ JÁ RÁD!
CVAK SI – A ZMIZEL JAK DUCH,
KAM ASI, VĚDÍ JEN BOZI.
VE VZDUCHU PO NĚM ZŮSTAL PUCH,
NA ZEMI MRTVÝ PAK ROSI.
…
SBOR
/zpěv na známý nápěv, cestou na hřbitov, smutečně/
ŽALOBEJ
PAJÚ KUHY ŽALOBEJ,
MŘEZOM ŽGUTY PADŮ,
BAHA RUK VOD SUDA ČOL,
KAŽI DUŠA KADÚ!
KAŽI JEJ PUT Z KIMORÍN
Z TRATORA SON ZBRYJDI,
DA HUHLAVY MHLIVY DVAR
ZDARÁVAŠA DYJDI!
/zpěv cestou ze hřbitova - vesele/
NEOSLYŠ NY LOMIKEL DAJI ŽOR I LITVA!
BJADOCH! ACHÚ! ÚVY! ŽEL!
NASTÁŠE – PONIKVA!
/možno formálně zpracovat s použitím předzpěváka/
Dr. PUFHOLZ
/poté, co se vzdálil k věšáku, oblékl si dlouhý plášť a klobouk, se v mžiku mění v T.R.Fielda, zpovzdálí tmavého kouta recituje - horor/
JAKO OČI SLEPCE - V DÁLKU
HLEDÍ OKNA PUSTORÁLKU.
Z PODOKAPÍ DRZÁ ČELA
VRABČÍ – DRÁŽDÍ LOMIKELA.
NA DLÁSNECH VTOM COSI RACHÁ
ZE ZHLANĚ SE COSI ŠTRACHÁ.
SOTVA VIDÍ LOMIKELA
VRABCI PRYČ JSOU JAKO STŘELA.
V MELUZÍNY TESKNÉ LKÁNÍ
STRACHLIVÉ ZNÍ RUMPLOVÁNÍ!
A JAK OČI SLEPCE V DÁLKU
HLEDÍ OKNA PUSTORÁLKU.
/sedá si, nasadí si na chvíli /!/ maškarní brýle s umělým nosem, knírem a obočím/
VŠICHNI
/ hledí ohromeně na imaginární zjevení, kamsi do dáli /
TO JE FIELD!!!
Dr. PUFHOLZ / FIELD
/v ruce štamprli, přiopilý, hledá po stole nedopité sklenky, kope je do sebe, nakonec vypije i vodu, kytičce na stole/
JSOUŤ CHVÍLE V ŽITÍ ČLOVĚKA
KDY PRCHÁ OD SVÝCH KOPYT
A NAPROSTO SE NELEKÁ
SI ŠAŠKY Z LIDÍ TROPIT!!!
/hlava mu padne opile na ubrus/
Doc. KUSTŘAVOVÁ
/obejme „Fielda“ kolem ramen, potáhne z cigarety v dámské špičce/
ZDE LEŽÍ BÁSNÍK FANTASTA
T. R. FIELD, SMUTNÝ OCHLASTA
NIKDO PROŇ UŽ ANI NEVZLYKNE,
ALE LOMIKEL, AŽ VÁDLO PŘESMYKNE,
ANI PRO VÁS NEBUDE UŽ NIKDO VZLYKAT…
PUFHOLZ - FIELD
/probere se na chvíli z opilosti, zvedne hlavu/
…KAŽDÝ MUSÍ ZA SVOU PEJCHU PYKAT!!!
SBOR
SMRT - VESELÝ JE POUZE KOTRMELEC
V SVĚT LEPŠÍ, ZKAD SE NIKDO NENAVRACÍ
KDE DOPĚL JÁ, SYP DROBTY NA KRMELEC
AŤ MÍSTO MNE VÁM ZPÍVAJÍ ZDE PTÁCI
HARMONIKÁŘ
/instrumentální mezihra, akordeon zní téměř jako varhany/
HOSTINSKÝ
/přistoupí k Fieldovi, nese mu pivo/
NEMLUV MNOHO JAKO TRDLO
NIKDO Z TEBE NEZMOUDŘÍ
TOBĚ PAK JEN VYSCHNE HRDLO!
/bouchne před |Fielda půllitr piva/
Dr. KOZA
KDO SE SMĚJE NAPOSLEDY,
TEN SE SMĚJE NAPOSLED!!!
VŠICHNI
/současně/ …NAPOSLED!!!
SBOR
/zpěv/
KRÁSNÁ JE ZA NOCI MATIČKA PRAHA
JDU VÁM TAKHLE ULICÍ, JAK SE ČASTO STÁVÁ,
Z PROTĚJŠÍHO CHODNÍKU DĚVČE NA MĚ MÁVÁ.
A POTOM MI PRAVILA: "UKAŽ HOCHU FLOKY".
JÁ JÍ FLOKY UKÁZAL A PŘITOM SI ZAZPÍVAL:
Ref.: KRÁSNÁ JE ZA NOCI MATIČKA PRAHA,
KAŽDÝMU FLÁMOVI SE NĚCO STÁVÁ.
TO SE TO FLÁMUJE CELIČKOU NOC,
A RÁNO S VOPIČKOU DŘEME SE MOC, MOC, MOC!
PAK JSME ZAŠLI DO BÁRU, NA TY KRÁSNÝ CHVÍLE,
TAM JSEM SVOJI HOLČIČKU SVLÍKAL DO KOŠILE.
TA KOŠILKA KRAJKOVÁ, TA MĚ VÁBÍ STÁLE
A JÁ ŘÍCI NEMOHU, CO SE DĚLO DÁLE.
Ref.: KRÁSNÁ JE ZA NOCI MATIČKA PRAHA…
A KDYŽ JSEM SE PROBUDIL, BYLO SKORO K RÁNU,
TAŠKA, PRACHY, HODINKY, VŠECKO BYLO V PÁNU.
A NA STOLE ZŮSTALO NAPSANEJCH PÁR ŘÁDKŮ,
TAKY JSEM TI NECHALA DÁREK NA PAMÁTKU.
Ref.: KRÁSNÁ JE ZA NOCI MATIČKA PRAHA...
CO TO BYLO ZA DÁREK, POZDĚJI JSEM CHÁPAL,
KDYŽ JSEM PŘÍŠTÍ PONDĚLÍ K DOKTÓROVI CHVÁTAL
TOU CESTIČKOU PŘESMUTNOU, NA KOŽNÍ UTÍKAL,
NA HOLKU JSEM VZPOMÍNAL A K TOMU SI ZAZPÍVAL:
Ref.: KRÁSNÁ JE ZA NOCI MATIČKA PRAHA…
/harmonika hraje dál, všichni se vrhnou na kafe, na cigára, na sladké, tančí se, a najednou přítmí, stronzo/
HLAS SESTRY amplión/
/kašel, chroptění amplionu, hlášení/ Pozor, pozor! Večerka! Nástup do sesterny na večerní prášky! Večerka! …a pak všichni do postýlek, pan doktor si vás přijde zkontrolovat a kdo nebude v hajanech, má zítřek bez vycházky. Tak šup, šup, šup…
/vědátoři se pohnou k odchodu. Záda shrbená, esprit zmizel, všichni se v tichu vytrácejí z pódia/
TICHO - KONEC
PŘÍLOHA
Bohnická divadelní společnost®
- original
T.R. FIELD:
MORODOCHIUM
s použitím textu Vladimíra Boreckého: Zrcadlo obzvláštního – Z našich mašíblů/
texty písní: T. R. Field, El Car, Géza Včelička
námět, scénář a režie: Martin /Učajs/ Učík
Vážení,
dovolte, abychom vám nabídli náš literární kabaret - jubilejní symposium na téma: život a dílo českého básníka a satirika T. R. FIELDA.
Představení je vhodné do literárních kaváren, klubů, i specifických hospodských prostor, stejně jako pro uvádění v plenéru.
Informace o Bohnické Divadelní Společnosti ®
Martina /Učajze/ Učíka
naleznete na
a na FB:
http://www.facebook.com/bohnicka,
http://www.facebook.com/bohnicka.company.
Fotografie z představení: © Luboš Stiburek - czfoto@czfoto.cz
Technické požadavky: hrací prostor min. 4 x 4 m
/světla, zvuk dle dohody/
Naše kontaktní údaje:
Martin Učík - BDS
Tel.: 777 648 402
Email: ucik.martin@post.cz
Čajkovského 1716/22
130 00 Praha 3 - Žižkov
Bohnická Divadelní Společnost ®
Martina /Učajze/ Učíka
MORODOCHIUM V.
aneb
Rumplování v kumbále
/sympozium na téma život a dílo básníka T.R.FIELDA/
KDE???????????????????????????????????????????????
Vážení a milí putykofilové,
dovolte, abychom vás pozvali na přepracovanou verzi našeho starého, dobrého kusu.
"Staré a dobré ničím nenahradíš, leda něčím lepším..." - (Charlie Chaplin)
Jedná se o historicky první, pětkrát přepracované představení BDS®- předcházela mu jen pohádka O červené Karkulce z kolonek“ /její představitelce, chovankyni psychiatrického ústavu Věře Prčkové bylo tehdy hodně přes padesát/. To však bylo ještě před založením BDS.
Morodochiu je tedy 25 let a my tu kule rvoucí a něžnou satiru stále
hrajeme – vždy v nové ambaláži.
Morodochium bylo poprvé uvedeno na festivalu BOHNICE 1991. Po 25 letech se tedy vracíme ke svému milovanému kmenovému autoru Theodoru Adalbertu Rosenfeldovi, alias T. R. Fieldovi, alias Bohdanu Vojtěchu Šumavanskému, alias Choromyslu Vratiprstu Krombožinci. Důvěrně si nechal říkat též: Rozina Sepranec. Jeho dílo inspirovalo pokračovatele v sepsání „Krhútské kroniky“.
T.R. Field, jak zní jeho nejznámější pseudonym, byl český básník a satirik, spisovatelský nýmand, místy až dadaistického, morgensternovského vidění světa, občasný génius, souputník prvorepublikové bohémy, Haškových kumpánů, vymetajících slavné pražské lokály. Field se, jako mnozí z nich, propíjel do chudoby, deliria a psychiatrických pavilónů, odkud čerpal svou nemilosrdnou satiru pro svou sbírku MORODOCHIUM.
To vše a mnohé jiné, vám, v atmosféře staropražských kupletů, ve vaší oblíbené kavárně či putyce, našpendýruje BDS®. Čepuje se satirická, hospodská dada poezie, chlazené i horké nápoje.
Vstup na vlastní nebezpečí. Představení trvá 1 hodinu, dobrovolné vstupné vybíráme do klobouku předem.Po představení vstupné zásadně nevracíme.
T. R. FIELD
/T. R. FIELD: Knižně vyšly sbírky: Kosočtverce na ohradách, Kruhy pod očima, Lomikel a jiné zádrhele, Gottwaldovi do ouška, Morodochium aj.
PhDr Vladimír Borecký zařadil T. R. Fielda do fenomenologické kategorie "Mašíblů" - složeniny slov magor, šílenec a blb/
T.R. FIELD alias ROZINA SEPRANEC:
Na úpatí Sněžky
Potkal jsem tři ježky
Všichni tři šli pěšky
Život je holt těžký…
Na kopečku blázinec
pod kopečkem hambinec
a uprostřed na stráni
zdravým hrana vyzvání!
Až smrtelné mi lůžko
usteleš, drahá Máry,
nic nezmění se, družko:
zas lehnu si na máry.
A nakonec, co je to vlastně MORODOCHIUM?
Inu, je to výraz pro dobovou psychiatrickou léčebnu,
složeninu slov "mořit a "duše".
V příloze naleznete letáček s potrétem básníka
a fotografie "MORODOCHIA" v podání Bohnické divadelní společnosti, z roku 1991.
principál Bohnické Divadelní společnosti ®
LEGRACE NA PLACE! PŘIJELI HERCI Z BOHNIC!!!
FOTOGRAFIE Z 1. UVEDENÍ V ROCE 1991
MORODOCHIUM – PLENÉROVÁ VERZE
/aktuální fotografie jsou na webu/
